tidruzi.blogspot.com

Blízké setkání

2011-08-18T13:08:00.000-07:00

Blízké setkání

Údajný létající talíř spatřený v New Jersey roku 1952.

Blízká setkání se nazývají události, ve kterých se člověk stane pozorovatelem přítomnosti neidentifikovaného létajícího objektu (anglicky Unidentified Flying Object) známé jako UFO). Terminologii a klasifikační systém představil americký astronom a UFO badatel českého původu Joseph Allen Hynek ve své knize The UFO Experience: A Scientific Inquiry ^[1] (1972). Právě on definoval tři typy kontaktů. Hynek a ostatní badatelé navrhli, aby se případné blízké setkání uskutečnilo v rámci 160 m (500 stop), čímž je možnost vyloučit, případně snížit možnost chybné identifikace konvenčního letadla nebo jiných známých jevů. Toto měřítko se stalo široce známým, když ho použili američtí filmaři do názvu filmu Blízká setkání třetího druhu z roku 1977. Hynek sám hrál cameo na konci filmu.

Členění podle J.A.Hyneka

Prvního druhu

Sledování jednoho nebo více neidentifikovaných létajících objektů:

Létající talíře
Podivná světla
Letící objekty, které neodpovídají stávající technologii.

Druhého druhu

Pozorování UFO a s nimi souvisejících fyzikálních efektů:

Teplo nebo záření
Poškození okolí
Kruhy v obilí
Ochrnutí lidí (znecitlivění)
Vystrašení zvířat
Interference s motory (např. přerušení chodu) nebo TV či rádiem.
Účinky v čase: mezery v paměti spojené s UFO.

Třetího druhu

Pozorování toho, co Hynek nazval „živé bytosti“, pozorované v souvislosti s pozorováním UFO

Raketoplán_převoz

2009-10-17T03:45:00.000-07:00

Vesmír

2009-10-17T03:05:00.000-07:00

Vesmír
Vesmír či kosmos (z řeckého κόσμος, ozdoba, šperk ale později také vše uspořádané, řádné, vesmír) je označení pro veškerý (časo-)prostor a hmotu a energii v něm. V užším smyslu se vesmír také někdy užívá jako označení pro kosmický prostor, tedy část vesmíru mimo Zemi.
Různými názory na svět a jeho vznik se již od pradávna zabývala filosofie a různá náboženství. V dnešní vědě se zkoumáním vesmíru jako celku zabývá hlavně kosmologie a astrofyzika.
Podle některých vědeckých teorií je tento „náš“ vesmír součástí systému většího počtu vesmírů zvaného multivesmír (někdy též mnohosvět). V mnoha dílech sci-fi a fantasy literatury se vychází z předpokladu, že některá z těchto teorií platí a navíc že je znám způsob, jak se mezi vesmíry pohybovat. Jiné vesmíry mohou mít zcela odlišné fyzikální zákony než ten náš.

Vznik a stáří vesmíru
Jedním ze zásadních kosmologických objevů učiněných ve 20. století bylo pozorování expanze vesmíru (podrobněji viz Hubbleův zákon). Extrapolace tohoto pozorování do minulosti vede k závěru, že vesmír vznikl před konečně dlouhou dobou, a nedlouho po svém vzniku byl malý a horký. To je základem dnes ve vědě všeobecně uznávané teorie Velkého třesku.
Pro samotný počátek vesmíru v časech srovnatelných s Planckovým časem existuje větší množství různých hypotéz. Předpokládá se, že vzhledem k vysoké hustotě energie, velmi malým rozměrům vesmíru a vysokému zakřivení prostoročasu bude pro popis potřebná dosud neexistující kvantová teorie gravitace. Přímočaře použitá obecná teorie relativity předpovídá na začátku vesmíru singularitu.
Přibližně 10-35 s od počátku prošel vesmír obdobím velmi rychlého rozpínání, kosmické inflace. Na konci inflace existovala většina hmoty ve vesmíru ve formě kvark-gluonového plazmatu. S pokračující expanzí a tím i poklesem teploty se kvarky začaly vázat do podoby dnes běžné (baryonové) hmoty. S další expanzí a ochlazováním se vytvořily elementární částice a jádra atomů vodíku, deuteria a helia. S dalším ochlazováním jádra s elektrony vytvořila atomy a vesmír se tak stal průhledným pro záření. Toto záření je dosud pozorovatelné jako tzv. reliktní záření.
Pozvolna se z původních gravitačních nehomogenit vytvořily struktury, které dnes ve vesmíru pozorujeme, jako galaxie, hvězdy a mlhoviny. Většina hmoty (energie) se ovšem ukrývá v podobě přímo nepozorované temné hmoty, resp. temné energie.
Soudobá měření, např. reliktního záření projektem WMAP, umožnila určit u řady výše zmíněných parametrů vývoje vesmíru hodnoty s chybou několika málo procent[1]:

Rozměry vesmíru
Dosud není jasné, zda má vesmír konečnou nebo nekonečnou velikost a objem.
Nicméně veškerý pozorovatelný vesmír, zahrnující všechna místa, která nás mohla kauzálně ovlivnit, má jistě konečnou velikost. Současná vzdálenost k hranici pozorovatelného vesmíru se odhaduje na 78 miliard světelných let (7,4 × 1023 km).
Ve skutečnosti se jak v odborné tak v populární literatuře slovo vesmír užívá často právě pro pozorovatelný vesmír. Z hlediska vědecké metodiky je v principu nepozorovatelná část vesmíru pro vědu irelevantní. Musíme si ale uvědomit, že jelikož víme že vesmír vznikl zhruba před 13,7 miliardami let, není možné dohlédnout dále, než právě do vzdálenosti 13,7 miliard světelných let, jelikož k nám světlo nestačilo doputovat.

Složení
Námi pozorovatelnou hmotu tvoří 4 %, která jsou rozděleny asi na 1 % svítících objektů hvězd, pulsarů a supernov a na 3 % dalších menších nesvítících objektů jako hvězdný prach a plyn, nesvítící hvězdy, planety a planetky.
Už v roce 1933 získal švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky data svědčící o existenci temné hmoty. Dlouhou dobu byl jeho objev ignorován, až teprve s rozvojem úrovně měření rudého posuvu a z následných rotačních charakteristik spirálních galaxií se usoudilo, že jsme schopni pozorovat šestkrát méně hmoty, než je třeba, aby se pozorované vzdálené hvězdokupy udržely v gravitačním poli jádra galaxie. Temná hmota, které je 23 %, se neskládá z běžných částic, má gravitační sílu, ale s elektromagnetickým zářením téměř neinteraguje.
Největší část vesmíru tvoří temná energie (energie vakua), která představuje celých 73 % energie vesmíru.
Správnější název je „skrytá“ hmota a energie, užívá se ale i nesprávně názvů tmavá, tajemná, černá.
Někteří vědci věří ještě v teorii multivesmíru, která poukazuje na možnost, že vesmírů, jaké se snažíme poznat, existuje velké množství a my jsme pouze v jednom z nich.

Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru
Počet galaxií se podle pozorování odhaduje na 120 miliard. Samozřejmě se musí počítat s tím, že i pozorovatelný vesmír se denně zvětšuje o pro nás lidi obrovské vzdálenosti. Ale vzhledem k vesmíru je téměř nulová. Dále je třeba podotknout, že vidíme velmi vzdálenou minulost. Pravděpodobně má dnes vesmír nesrovnatelně více galaxií, než my vidíme pomocí teleskopů. Bude tím pádem také mnohem více prosvětlený. Přesto vše světlo nedokáže stíhat rozpínatelnost vesmíru. Tudíž světlo letící směrem k nám je zároveň unášeno expanzí vesmíru. Proto je prakticky nemožné vidět „konec vesmíru“. Galaxie samy tvoří obrovské kupy a ty pak nadkupy. Musíme si uvědomit, že když pozorujeme vzdálené galaxie, díváme se ve skutečnosti do dávné minulosti. Je to dáno tím, že rychlost světla je sice obrovská, není ale nekonečná. Hubbleovým vesmírným teleskopem se díváme do doby před 13 miliardami let. Je možné, že v současném vesmíru existují stovky miliard galaxií.
Počet všech hvězd je už těžké spočítat. V každé galaxii jsou stovky až tisíce miliard hvězd. Naše galaxie, zvaná Mléčná dráha, jich má přibližně 300 miliard ±100 miliard.
Existují různé názory na to, zda jsme jedinou formou života ve vesmíru, případně jak častý v něm život je. Pro odhad počtu obyvatelných planet byly vytvořeny různé vzorce, ovšem se spornou platností.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Únosy UFO

2009-10-16T10:40:00.000-07:00

Existují ověřená svědectví, že kolem naší planety krouží neidentifikovatelné létající předměty, čili UFO. Některé jsou dříve nebo později vysvětleny, jiné zůstávají zahaleny tajemstvím. S UFO se pojí i takzvaná setkání třetího druhu.

Za prvním takovým případem jsme se vydali do Českých Budějovic. Pan Martin byl prý před devíti lety unesen mimozemšťany. Tímto zážitkem je natolik poznamenán, že o něm nechce mluvit. Dodnes se mu zdají divoké sny a neustále ho provází pocit, že je někým sledován. "Bylo to v noci na přelomu července a srpna 1994," začíná své vyprávění pan Martin. "Ležel jsem na posteli v obývacím pokoji, když mě najednou probudila oslnivá záře. Asi taková, jako kdyby do okna někdo namířil halogenovou svítilnu. Vstal jsem a šel se podívat, co se to vlastně děje." To, co pan Martin uviděl, mu vyrazilo dech. Ze středu světla se vinul stříbřitý paprsek. Vedl k oknu, u kterého užaslý muž stál. Po paprsku se k němu začala přibližovat vyšší vychrtlá postava. "Do té doby jsem se povídačkám o mimozemšťanech jen usmíval. A teď ke mně jeden s vejčitým obličejem a šikmýma očima přicházel. Vypadal přesně tak, jak ho mnozí popisují."To byla také poslední věc, kterou si pan Martin uvědomoval. Co se dělo potom, neví. Probudil se až v jakési laboratoři. Ležel na lůžku a asi šest bytostí neznámého původu se nad ním sklánělo. V levé paži cítil tupou bolest. "Nebylo to nic příjemného," vzpomíná unesený. "V tom okamžiku jsem si připadal jako kdyby mě někdo znásilnil." Mimozemšťané mezi sebou prý rozmlouvali neznámou řečí. Podle toho, jak ukazovali, soudil unesený, že se baví o něm.Pan Martin není jediný, kdo něco podobného prožil. Jen u nás v České republice existují přinejmenším dvě desítky lidí, kteří mají podobné zkušenosti. Ze světa pak přicházejí zprávy o ženách, které měly být mimozemskými bytostmi znásilněny a oplodněny. Na ostatních prý nebešťané prováděli různé pokusy a voperovávali jim implantáty.Setkání s mimozemskými bytostmi prožil v létě 1994 i pan Pavel z Tachovska. Ležel na posteli obličejem ke zdi. Měl pocit, že mu kdosi dává pokyn, aby se otočil, ale jeho tělo bylo zparalyzováno až do konečků prstů. To trvalo zhruba tři minuty. Po dvou týdnech se situace opakovala, ale tentokrát se už mohl hýbat. Když se pan Pavel otočil, spatřil u okna podivnou postavu nejasných obrysů, šedobílé barvy, jako z mlhy. Výškou i tvarem se podobala asi sto padesát až sto šedesát centimetrů vysokému člověku. Pan Pavel se zprvu domníval, že se do domu vloupal zloděj. Uchopil bombičku se slzným plynem a opatrně se vydal k bytosti. Ve vzdálenosti jednoho a půl metru se ale dostavil známý pocit znehybnění. Po chvíli bytost zmizela a tělo pana Pavla se uvolnilo. Návštěva z kosmu nebo jiný, zatím nevysvětlitelný jev?Podobných setkání zaznamenaly pracovní skupiny Projektu Záře nebo společnosti Sirius desítky. Hlášení se asi z osmdesáti procent shodují. Proto je nelze brát na lehkou váhu. Je otázkou času, kdy se podaří zjevení identifikovat. Ve všech případech pozorování mluví lidé o menších postavách stříbřité barvy, někdy zahalených v mlžném oparu. Popisované bytosti na sobě mívají přilnavé kombinézy bez znaků možného zapínání. Obličej je popisován jako vejčitý se šikmýma očima, postava jako velmi tenká. Shodný je i pocit paralyzace. Existují dokonce zprávy o lidech, kteří jsou v kontaktu s mimozemskými civilizacemi po většinu svého života. Cestují na jejich korábech a navštěvují s nimi jejich domovinu.Lidé, kteří únos prožili, popisují v mnoha případech interiér létajícího tělesa, kam byli přeneseni zpravidla na paprsku. Mimozemšťané na nich pak vykonávají pokusy, kterým se díky paralyzaci nemohou bránit. Při paralyzaci je totiž člověk zbaven možnosti se pohybovat, ale přitom je schopen vnímat své okolí. V některých případech byl při lékařském vyšetření unesených objeven jeden nebo více podivných implantátů. Takové případy jsou zatím hlášeny jen ze zahraničí.V mnoha případech jsou setkání třetího druhu pro pozorovatele nepříjemná a zanechávají v něm po dlouhá léta negativní vzpomínky. To se stává například tehdy, když je pozorovatel nezvaným hostem sexuálně znásilňován. To se zatím stává pouze v případě žen.Říká se, že lidé přicházejí s tvrzením o UFO, popřípadě kontaktu s mimozemšťanem kvůli slávě a penězům. Často tomu tak skutečně je. Na druhé straně existují svědkové, kteří o svém zážitku odmítají mluvit. Jiní o něm hovoří, ale jsou přitom plni stresu. Navíc množství záznamů nebylo nikde publikováno a zůstává důvěrným materiálem seriózních organizací.A tak otázka setkání s mimozemskými civilizacemi zůstává stále otevřená. Snad mnohé by mohly osvětlit tajné sejfy vojenských a vládních organizací.

Únosy lidí

2009-10-16T10:35:00.000-07:00

Fenomén UFO se prezentuje v průběhu staletí a možná tisíciletí v různých formách a aspektech. Jeden z těchto aspektů (můžeme jej nazvat subfenoménem) je fenomén únosový. Ufologům a všem těm, kteří se o únosy zajímají, je znám od 60. let. Nebývalé popularity dosáhly únosy v posledních 5 až 10 letech a živá diskuse se přenesla z UFO scény i mimo tuto scénu.Co znamená únosový fenomén: Lidé jsou uneseni cizími bytostmi ze svého prostředí proti své vůli a zataženi na jim neznámé místo, kde jsou navíc podrobeni fyzickému a psychickému vyšetřování. Poté jsou vráceni na původní místo. Jiná varianta je ta, že jsou tito lidé podrobeni uvedeným procedurám doma. Únosy se odehrávají zpravidla už v dětství a pokračují různými epizodami do pozdníhověku. Zdá se, že únosy jsou vázány na celé generace, to znamená, byl-li někdo unesen do UFO, je velmi pravděpodobné, že rodiče nebo prarodiče byli rovněž uneseni, a je velmi pravděpodobné, že některé z dětí unesených bude mít v budoucnu rovněž tuto zkušenost.Co se týká interpretace těchto zážitků, jsou známy různé výklady. Mají široký záběr - od psychologických, případně psychopatologických vysvětlení, až do připuštění myšlenky že se jedná o skutečné únosy mimozemskou civilizací. Pro žádnou z těchto variant však nelze doposud předložit žádné přesvědčivé důkazySledujeme-li tento fenomén za posledních několik staletí, zjistíme, že se zde projevuje časová kontinuita, přičemž se tento jev vyskytuje po celém světě, nezávisle na sociální, náboženské, národnostní nebo etnické příslušnosti. Z toho plyne, že tento fenomén musí mít reálný základ. Otázkou, jež si kladu, je, jakého druhu je tento základ, případně s jakou formou reality se zde setkáváme.Při intenzivním studiu této problematiky, máme-li k dispozici větší množství případů (já sám mám výpovědi o 180 únosech), ukazují se dvě zajímavé vlastnosti fenoménu: jednak překvapující shodnost v základních rysech, jednak překvapující variabilita v jednotlivých detailech. V podstatě můžeme vyjít z toho, že existuje jakýsi "základní rastr", který se týká všech unesených, a kromě něho i individuální "jemný vzor".To se ukazuje nejen při klasických zážitcích (tzv. operace, tělesné vyšetřování, missing embryo syndrom - syndrom ztráty plodu nebo bedroom visitor - návštěva v ložnici), ale i ve vztahu k informacím, které unesení obdrželi od únosců. V zásadě můžeme tyto informace rozdělit do dvou kategorií - informace o původu a motivaci cizinců a informace o osudu lidstva, ve kterých jsou unesení seznamováni s budoucností naší planety. V těchto sděleních nechybí téma válečné konfrontace? ekologické katastrofy nebo katastrofy kosmické. Ke sdělení je připojen návod, co musí lidstvo udělat, jaké musí podniknout kroky k záchraně Země. Získaná informace se tak v podstatě neliší od informací získaných v průběhu mariánských zjevení nebo informací získaných channelingem.Ve skutečnosti však tato poselství často postrádají vnitřní logiku, jejich struktura je chaotická. To připouští dvě možné interpretace. Bud se ve všech případech jedná o informace vzniklé čistě subjektivně (vyprodukovalo je podvědomí uneseného), nebo za nimi stojí zdroje, o jejichž motivaci nic nevíme, vydávající vědomě informace chybné. Nemáme žádnou záruku, že - byť jen jedno jediné - během únosů předané poselství odpovídá pravdě. Osobně zastávám názor, že se jedná o chybné informace, které mají zakrýt skutečné motivy přítomnosti cizích bytostí v prostoru Země.Fenomén "únosy do UFO" je velmi komplexní. Nalézáme v něm časové a cílové detaily stejně jako návody pro přeměnu lidstva. V "technickém balení" se zde vynořuje repertoár známý už z regionálních poselství. Nápadné však je, že mnoho unesených bylo nejprve podrobeno zcela zvláštním psychologickým testům a testovacím procedurám. Jsou transportováni do cizích krajin, do kuriózních situací, do situací ohrožujících život, ze kterých musí najít východisko, a podobně.Splní-li unesený úspěšně tyto zkoušky je odměněn - uvidí krásné krajiny, může se proletět v UFO; případně UFO přímo řídit. Únosci ho mohou také přivést k jiným uneseným, kteří mají vyšetřovací procedury už za sebou, nebo mu ukázat zázraky své vysoce vyspělé technologie.Na otázku, jestli se tyto věci odehrávají v reálném prostředí, lze odpovědět, že se pravděpodobně odehrávají v uměle vytvořeném světě, nikoliv ale v jiné prostorové dimenzi, nýbrž v hlavách unesených, kteří jsou však přesvědčeni, že všechno proběhlo ve skutečnosti.Únosový fenomén tedy s sebou nese další základní otázky které si žádají odpovědi: Je fenomén UFO únosu reálný? A jaká je vůbec realita naší existence?Způsoby cizinců jasně ukazují, že ať jsou kdokoli, ať jsou odkudkoliv a ať pro svou činnost mají jakékoliv motivy, mají schopnost obejít naši realitu. Pro únosy umějí použít realitu jinou, přičemž spojí v mozku uneseného fyzikální a psychickou realitu takovým způsobem, že není schopen mezi nimi rozlišovat. V tom je podstata problému uneseného. Není schopen sdělit dalším lidem svoji zkušenost. Vnitřní spojení jiné časoprostorové reality s fyzikálními vlastnostmi našeho čtyřrozměrného universa a vlastním psychickým potenciálem (např. fantazií a sny) znamená pro každého badatele, ale i pro samotného uneseného neproniknutelný a zamotaný konglomerát zdánlivých a neuvěřitelných zážitků, normálním jazykem prakticky nesdělitelný To samozřejmě brání provedení hlubší analýzy fenoménu.Lidé zabývající se únosy do UFO mají dojem (také mnoho unesených už zastává toto stanovisko), že důvodem pro únosy je to, aby si lidé zvykli na reálnou existenci mimozemské inteligence a akceptovali ji. Za druhé se zdá, že se "nepozemšťané" snaží dostat do myšlení lidí. Přitom se mimozemská inteligence přizpůsobuje našim představám o ni, i fantaziím o možném kontaktu s ní. Zesiluje tuto fantazii a proniká tímto způsobem do vědomí lidí i do kolektivního podvědomí lidstva.U vysoce vyspělé civilizace absolutně logický postup. Tato inteligence nás nezná. Hodlá-li s námi v dohledné době komunikovat, musela by nás nejprve pozdvihnout na svou úroveň. To zjevně nemá naději na úspěch. Nepozemšťané zřejmě zvolili opačný postup. Oni sami přecházejí na úroveň naši. My přece neděláme nic jiného, když se pokoušíme komunikovat s delfíny nebo se šimpanzi. My se jim také nepokoušíme vysvětlovat činnost atomové elektrárny nebo základy řecké kultury. Přejdeme na primitivnější komunikaci a pokoušíme se ve formě symbolů a barev uskutečnit výměnu myšlenek. Nic jiného neprobíhá ani mezi cizí inteligencí a lidmi. Únosy jsou pravděpodobně pokusy kontaktovat jednotlivce z celkové masy lidí. Přitom je těžké vyjádřit se k tomu, jakou formou se kontakt realizuje.Náš problém u fenoménu únosů do UFO je v tom, že nevíme nic o motivech této cizí inteligence. Kolik nám toho o sobě hodlá říci a jakou zvolí formu komunikace. Co můžeme v dané chvíli udělat, je shromaždovat data, pozorování a sestavovat je do smysluplného vzoru. Musíme si také uvědomit to, že tato data a poznatky mohou být záměrně falešné...V současnosti tápeme bez cíle v neprostupné mlze, o které nic nevíme, a nevíme, jestli se mlha kdy zvedne. Nemáme však jinou alternativu. Je to v současnosti naše jediná šance, kterou máme. A nesmíme ji promarnit vysmíváním, zneuznáním a ignorancí.

Mrzačení zvířat

2009-10-16T08:21:00.000-07:00

Od padesátých let sdělovací prostředky informují o stovkách případů postižení dobytka a také lidí. Jen pro názornost. Rok 1967 se odehrála snad nejznámější tragedie nedaleko Alamosy v americkém státě Colorado. Tříletá klisna Lady (někdy mylně uváděn jako valach Snippy) byla nalezena usmrcena jen kousek od obytného domu . Z hlavy a krku byly odpreparovány části svalů. Chyběl mozek, srdce, plíce, štítná žláza. Řezy byly provedeny precizním způsobem. Zvíře, podle zanechaných stop kopyt na travnatém povrchu, se posledních třicet metrů před svou smrtí muselo vznášet ve vzduchu. Deset metrů od ležícího zvířete bylo vytlačeno osm hlubokých pravidelných otisků, seřazených v dokonalém kruhu. Deset centimetrů hluboké stopy, vlisované pod velkým tlakem do tepelně ožehnuté půdy, vykazovaly radioaktivitu. Mrtvé zvíře vyšetřil Dr.John Henry Altshuler, patolog a henatolog. Dle charakteru řezných ploch jako první vyslovil domněnku o použití laserového paprsku. Také konstatoval úplné odsátí krve neznámou lékařskou technikou. Již v letech 1960 - 1963 byla v Alabamě nalézána záhadně usmrcená zvířata. Mezci, krávy ale i veverky byly rozřezány podivným způsobem, aniž by rány krvácely, Obyvatelé okolí pozorovaly v té době často na obloze "stříbrné kotouče". Rok 1967 na silnici a. 17 nedaleko Livinstonu v kanadském Ontariu. Dva muži, jedoucí autem, spatřili UFO. Asi třicetimetrový letící objekt se nejprve přiblížil směrem k automobilu, ale potom odletěl. Případ byl nahlášen policii, která v blízkosti nalezla dva těžce poraněné koně s podivnými řeznými poraněními. Zvířata ještě žila. Pachatel byl vyrušen a nestačil dílo zkázy dokonat. Nápadný byl dusivý sirný zápach v okolí místa činu. V následujících dnech byl blízko tohoto místa usmrcen a typickým způsobem zohaven závodní kůň Fury. Rok 1974 pastvina u Meeker County v americkém státě Minnesota. Sportovní letec spatřil na zasněžené ploše okrouhlé zelené plochy vytvořené rozpuštěním sněhu. Bylo jich několik a tvořily formaci. V jednom kruhu, vytvořeném evidentně tepelným působením nějakého kulatého objektu, ležela mrtvá mladá kráva. Měla vyříznuté oči, ucho, jazyk a část jednoho pysku. Byla dokonale zbavena krve, aniž by bylo jakkoliv potřísněno okolí. Pachatelé museli přijít ze vzduchu. Rok 1989 - necelých 200 metrů od domu v Maple Valley ve státě Washington nalezl farmář svou nejlepší šestiletou krávu usmrcenou. Za tři týdny měla porodit. Mrtvá kráva měla vyříznutý jazyk, kus střeva a genitálií. Z tlamy byl vyříznut oválný část kůže, chyběla spodní čelist i se zuby. Rok 1989 - Red Cloud v Nebrasce se stal místem další kravské tragedie. Usmrcená kráva měla vyříznutý trojúhelníkový vzorek tkáně kolem ucha. Přivolaný veterinář Dr.Carl Guthrie provedl pitvu kadaveru. Zjistil, že chybí 20 centimetrů průdušnice a hltanu. Dále někdo čistým řezem odebral tlusté střevo a vagínu. Rok 1991 - na několika místech státu Idaho došlo k nevysvětlitelným usmrcením hovězího dobytka. V jednom z těchto případů veterinář Dr.Bob Stoll, přivolaný k usmrcené patnáctileté klisně Sally konstatoval naprostou dehydrataci těla zvířete. Bylo tak vysušené, že při doteku se vnitřní orgány rozpadaly na prach. Rok 1992 - v Alabamě byla nalezena zabitá kráva plemene Angus Holstein. Dokonale čistým řezem jí bylo odstraněno vemeno, aniž by byla zjištěna kapka krve v okolí. V roce 1993 - nedaleko Altbertville došlo k usmrcení kozla. Byla u něho odstraněna varlata a penis. Později v jihozápadní části této oblast došlo k usmrcení čtrnácti koz současně. Zvířatům byly odebrány orgány a odsáta krev. V roce 1993 v Dawsonu byla usmrcena a zohavena kráva, u níž policie zjistila zvláštní věc. Kromě typických řezných ran, odebraných vzorků tkáně a naprostého odkrvení těla, bylo zjištěno, že zvíře je potřísněno záhadnou hmotou. Substance připomínala kyt. Analýzou bylo zjištěno, že látka není radioaktivní a není rozpustná ve vodě. Spektograficky vykazovala složení z hliníku, křemíku, titania a kyslíku. Obdobná látka se v přírodě nevyskytuje. Muselo se tedy jednat o substanci uměle vyrobenou. V roce 1993 byl v oklahomské Blaine County nalezen usmrcený sedmimetrákový býk, jemuž byly čistým řezem odstraněny genitálie. Nedlouho potom v té samé oblasti se odehrál smutný konec psa. Byl usmrcen a byly mu čistým řezem odejmuty tři tlapy a srdce. V roce 1989 se odehrál jeden z nejhrůznějších případů usmrcení dobytka. Nedaleko Hopu v Arkansasu bylo nalezeno pět usmrcených krav. Mrtvá zvířata byla pečlivě srovnána v řadě. Zvířata byla zbavena krve. Jedna březí kráva byla rozřezána, byl jí vyjmut plod a nenarozené telátko pohozeno vedle mrtvé matky. Řezné rány vykazovaly stopy po vysoké teplotě. Nikde nebyla nalezena kapka krve.

Zohavení zvířat jsou zaznamenávána desítky let. Byla sváděna nejdříve na přirozené predátory, později na satanisty, tajná vládní oddělení i UFO. Dne 8. září 1967 upoutala pozornost veřejnosti smrt klisny Lady, a předznamenala tak současný zájem o zohavená zvířata. Lady se ztratila na ranči v oblasti coloradského Sant Luis Valley. Když jí našli, byly její hlava a krk staženy z kůže, vnitřnosti chyběly a zvíře bylo bez krve. Řezy byly provedeny chirurgicky přesně. Smrt Lady se stala předobrazem tisíců zohavení, která následovala v USA a později se přesunula do Kanady. Třebaže zohavení postihuje mnoho druhů zvířat, drží se jistého vzoru. V Americe a Kanadě zasahuje převážně hovězí dobytek, zatímco v Anglii, Švédsku a dalších evropských zemích jsou obětí většinou koně. Toto krveprolití, ke kterému stále dochází, bylo nejhorší v 70. letech. Tehdy mu podle odhadů padlo za oběť více než 10 000 kusů dobytka. Z většiny zůstaly mrtvoly bez krve, s odstraněnými vnitřnostmi a genitáliemi. V okolí se nikdy nevyskytují lidské stopy, ani krev na zemi. Nepřítomnost stop po krvi na místech činu se dá zřejmě vysvětlit tím, že zvíře je uneseno, poraženo a zohaveno někde jinde, a pak vráceno. Tento odhad podporuje jeden z případů, kdy zvíře bylo nalezeno zachycené na stromě. Existují svědci, kteří nad pastvinami, na nichž byla nalezena zohavená zvířata, pozorovali vznášející se světla. Poblíž těchto míst byly viděny i neoznačené černé vrtulníky. Někteří badatelé jsou přesvědčeni, že zohavení provádějí tajná vládní oddělení. Podle přírodovědců je totiž možné rozborem vzorků tkání pasoucích se zvířat odhalit přítomnost ropy a nerostných surovin

UFO_Area_51

2009-10-16T05:22:00.000-07:00

UFO_Trojuhelníkový_tvar

2009-10-16T05:16:00.000-07:00

UFO_Rusko_1990

2009-10-16T05:14:00.000-07:00

UFO_Rusko

2009-10-16T05:09:00.000-07:00

Orion

2009-10-15T06:34:00.000-07:00

Alien_2

2009-10-15T06:29:00.000-07:00

Alien_1

2009-10-15T06:20:00.000-07:00

UFO

2009-10-11T01:27:00.000-07:00

UFO, z anglického Unidentified Flying Object (česky neidentifikovaný létající předmět) je jev, kdy pozorovatel hlásí situaci, ve které pozoroval na obloze předmět, jehož podstatu není schopen racionálně vysvětlit. Lidově je tento jev často označován jako pozorování „létajících talířů“. Britské ministerstvo obrany při výzkumu těchto jevů po roce 1996 používalo označení UAP (Unidentified Aerial Phenomena), protože označení UFO bylo již zprofanované.

Kromě několika pasáží z historických textů, které jsou interpretovány jako popis setkání člověka s UFO, vzrůstá silně zájem veřejnosti o tyto jevy v období po 2. světové válce. Zpočátku je centrem hlášených pozorování především oblast USA, postupně jsou však hlášena pozorování UFO prakticky ze všech oblastí Země. Do současnosti je ze zaznamenáno několik desítek tisíc hlášení o setkání s UFO.
Většina těchto pozorování (uvádí se okolo 90 – 97 %) má racionálně vysvětlitelný původ, existuje však řada pozorování, kde se nepodařilo příčinu hlášeného jevu určit. Z nejznámějších historických pozorování UFO lze uvést tyto:

Novodobá éra UFO začala v roce 1947. Toho roku americký obchodník Kenneth Arnold letěl 24. června svým soukromým letadlem nedaleko hory Mount Rainier ve státě Washington. Nahlásil, že spatřil devět velmi jasných objektů letících neuvěřitelnou rychlostí před štítem hory Rainier směrem k blízké hoře Mount Adams. Jeho pozorování získalo vzápětí velký ohlas ve sdělovacích prostředcích. Arnold později o objektech řekl, že letěly jako talíře, když je hodíte nad vodu, že byly ploché jako pekáč na koláče, že měly tvar půlměsíce, vpředu oválného a vzadu vypuklého a že vypadaly jako velký plochý disk. Tento jeho popis vedlo k lidovému označení neznámých létajících strojů jako létajících disků či létajících talířů.
Patrně nejdiskutovanější případ je z 2. července 1947 z města Roswellu v Novém Mexiku v USA. Na obloze byl tehdy pozorován předmět ve tvaru disku a místní farmář prý poté našel na svém pozemku vzdáleném asi 110 km od Roswellu vrak létajícího talíře. Oznámil svůj nález policii, která společně s armádou místo obklíčila, vrak odvezla na neznámé místo a snažila se celou věc utajit před sdělovacími prostředky. Ještě dlouhá léta poté s v novinách objevovaly články, které přinášely výpovědi „svědků“ kteří se údajně podíleli na výzkumu vraku i mrtvé posádky létajícího talíře prováděném na letecké základně Wright Field v Daytonu. Událost se stala námětem několika knih i filmové předlohy, avšak americká armáda dodnes celou záležitost kategoricky popírá a prohlašuji ji za výmysl senzacechtivých novinářů.
8. července 1947 vydala armáda tiskové prohlášení, že se jednalo o katastrofu létajícího talíře, druhý den prohlášení odvolala a mluvila o meteorologickém balónu, v roce 1994 vydala rozsáhlou zprávu, která předmět prohlásila za americký špionážní balón z projektu Mogul. Tento případ je tedy zajímavý i v kontextu následující kapitoly: lze říct, že událost měla (postupně) dvě přirozená (oba balóny) a dvě spekulativní vysvětlení (létající talíř a mezi lety 1947 a 1994 utajovaná letecká zbraň, i když ne toho typu o kterém toto vysvětlení obvykle mluví).
Tvrdí se, že americký astronaut Frank Borman vyfotografoval neznámý předmět, který sledoval jejich kosmickou loď Gemini 7 v roce 1965.
V roce 1990 byla především v Belgii a Francii hlášena rozsáhlá řada nočních pozorování trojúhelníkových létajících předmětů se se světly v rozích. Představitelé belgické armády přitom důrazně popřeli, že by mohlo jít o zkoušky nového typu letadla. Tato tzv. „Belgická UFO“ byla posléze pozorována i na jiných místech, v České republice to bylo například v roce 2005 v Kladně nebo Otrokovicích.
V ČR došlo údajně k největšímu kontaktu s UFO 12. července 1987 na Vranovské přehradě, kde vrtulník československé armády pronásledoval stříbrný předmět doutníkového tvaru o velikosti 10 – 15 m. Všechny zprávy o tomto incidentu pocházejí pouze z ústního podání účastníků incidentu a oficiálně nebyly nikdy potvrzeny. K podobnému incidentu prý došlo i 6. července 1983 v Polsku, kdy nad mořem ve vzdálenosti asi 50 km od pobřeží pozorovala posádka polského vojenského letadla tmavý válcovitý předmět o délce asi 6 m a průměru přibližně 2 metry.

Druhy UFO
Neidentifikované létající objekty se obecně třídí do několika skupin:
UFO diskovitého, oválného nebo talířovitého tvaru (Létající talíře)
UFO trojúhelníkového tvaru (Černé trojúhelníky)
UFO podlouhlého válcovitého tvaru (Doutníkové UFO)
UFO jiných tvarů (bumerangový, sférický, diamantový, srpovitý, vejčitý, kulový (foo fighter) a další)

Doktor J. Allen Hynek vytvořil systém kategorizace UFO podle podmínek během jeho pozorování. Za první rozřazovací kritérium považoval vzdálenost od neidentifikovaného předmětu. Pokud je větší než 500 stop (cca 150 metrů) dělí se UFO do těchto tří kategorií:
Noční světla (Nocturnal Lights, NL): viděné v noci
Denní disky (Daylight Discs, DD): viděné za denního světla
Radarové/vizuální případy (Radar/Visual Cases, RV): zaznamenané radarem i očitými svědky
V případě, že se svědek octne ve vzdálenosti menší než 500 stop (150 metrů), spadá podle Hynka svědectví do kategorie blízké setkání (Close Encounter, CE):
Blízké setkání prvního druhu (CE1): svědectví UFO, které nezanechalo žádné stopy
Blízké setkání druhého druhu (CE2): svědectví UFO, které zanechalo stopy nebo bylo zaznamenáno na radaru
Blízké setkání třetího druhu (CE3): svědectví UFO a jeho posádky
UFO nerozdělujeme podle původu, protože jejich původ je neznámý. Můžeme je však obecně dělit podle původu předpokládaného. (Musíme si však uvědomit, že pokud nějaké UFO dokážeme jednoznačně podle původu zařadit, tím automaticky ve většině případů jevem zvaným UFO být přestává.)
Třída A (tzv. hlavní třída): UFO vzniklé zcela nebo částečně působením dosud neznámých nebo nedostatečně vysvětlených přírodních sil a zákonů
Třída B: UFO vzniklé kombinací známých přírodních sil a vysvětlitelné kombinací známých přírodních zákonů
Třída C: UFO mimozemského inteligentního původu
Třída D: UFO pozemského inteligentního původu
UFO inteligentního původu můžeme dále dělit na
technického charakteru
energoinformačního (psychotronického) charakteru
relativně materiálního charakteru
relativně nemateriálního charakteru (např. projekce UFO z vyššího prostoru)
časově, prostorově, resp. časoprostorově přítomného charakteru
průnik či průmět z jiného času, prostoru (např. paralelního prostoru) resp. časoprostoru
armádního či špionážního charakteru
civilního charakteru
UFO technického charakteru může být řízeno
živou posádkou lidské nebo srovnatelné mimozemské inteligence
posádkou zvířecí nebo nižších organizmů
dálkově
elektronicky
biokyberneticky, rep. umělými biologickými systémy
psychotronicky
kombinovanou technikou

Pokusy o vysvětlení
Vzhledem k mimořádnému zájmu sdělovacích prostředků byly vládami všech zainteresovaných států (především USA) ustanoveny různé komise a výbory které měly vnést jasno do otázky původu nevysvětlených fenoménů UFO.
Patrně největším z těchto projektů byl Projekt Blue Book, který pod patronací a finančního zabezpečení vlády USA v letech 1952 – 1970 prozkoumal více než 10 000 hlášení o výskytu UFO na území USA. Výsledkem této velmi obsáhlé odborné studie však bylo konstatování, že ve více než 90 % případů lze hlášená pozorování zcela racionálně vysvětlit přírodními jevy a úkazy. Přesto však zbývá přibližně 3 % hlášení, pro která nebylo uspokojivé vysvětlení nalezeno a zůstávají dodnes záhadou.
Český badatel Aleš Hruška dokázal shromáždit ve své knize [1] řadu důkazů (strukturálně-funkčních souvislostí) upozorňujících na skutečnost, že s nejvyšší pravděpodobností je podstata hlavní třídy UFO totožná s podstatou pravých obilných kruhů (CC), podvodních světelných jevů a světelných jevů nad menhiry, resp. některými extrémními geopatogenními zónami. Několik badatelů upozornilo také na souvislost s mnoha případy jevu známého jako tzv. kulový blesk.
Při podrobnějším studiu hlášení o pozorování UFO se setkáváme s často se opakujícími příčinami vzniku pozorovaného jevu. Jsou to především:

Přirozená vysvětlení
pozorování letadel zvláště při startu nebo přistávání, vzducholodí nebo meteorologických balonů v neobvyklém nasvícení nebo pozorované pod zvláštním úhlem
pozorování raket, družic často v okamžiku jejich zániku v atmosféře
atmosférické jevy jako neobvyklý tvar mraků, sluneční a měsíční hallo, polární záře, krystalky ledu ve vysokých vrstvách atmosféry a mnohé další
astronomická tělesa – Měsíc, planety (hlavně Venuše), hvězdy…
kulový blesk
hořící bahenní plyny
pád meteoru
světla reflektorů nebo laserových efektů odražená mraky, vzdálený ohňostroj…
hejna tažných ptáků
halucinace
úmyslné falešné hlášení s cílem finančního zisku, vlastního zviditelnění nebo i duševní poruchy
fotomontáže či vytváření falešných důkazů
malý objekt blízko objektivu působící jako velký v pozadí (hmyz, pták, prachové částečky, nečistota na objektivu aj.)
malý objekt ve sluneční koróně působící jako velký v pozadí (hmyz, ochmýřená semena aj.)
chyba na fotografickém materiálu
chyba při vyvolávání
chyba při elektronickém zpracování
neúmyslná dvojitá expozice
Pokud se však nějaké výše uvedené vysvětlení nenalezne, nabízejí se následující vysvětlení:

Spekulativní vysvětlení
zkoušky vysoce utajovaných letadel založených na nově vyvinutých technologiích nebo nových principech pohonu (teorie spiknutí).
dosud neobjevený, resp. (oficiální či neoficiální vědou) nedostatečně prokázaný přírodní úkaz
návštěvy kosmických lodí cizích vesmírných civilizací
návštěvy lidí z budoucnosti, schopných cestovat v čase

Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Area 51

2009-10-10T11:11:00.000-07:00

Area 51

Oblast 51 (Area 51) je v současnosti oficiálně označována jako Air Force Flight Test Center, Detachment 3 - Výzkumné centrum leteckých sil, Oddělení 3. Hovorově se používají také názvy Dreamland, Watertown Strip, Paradise Ranch, The Box, Groom Lake, Neverland a jiné.
Jedná se o území na okraji rozsáhlé zasolené oblasti vyschlého jezera Groom Lake v jižní části amerického státu Nevada. Nachází se zde přísně střežená základna Amerických vzdušných sil, která byla založena v roce 1957 jako výzkumné armádní středisko, s 9,5 kilometrů dlouhou letištní dráhou používanou pravděpodobně k testování armádních vysokorychlostních letadel. Okolní hory znemožňují radarové sledování oblasti, americké letecké síly potvrdily existenci základny až v roce 1994.

Poloha

Oblast 51 se nachází mezi regionem Yucca Flats a Nevada Test Site (NTS) - územím testování nukleárních zbraní Amerického úřadu jaderné energie. Jaderný sklad Yucca Mountain je asi 64 kilometrů jihozápadně od Groom Lake.
Oblast je připojena k interní síti silnic NTS vedoucími na severozápad do Mercury a na jih do Yucca Flats. Severovýchodně od jezera vede silnice Groom Lake, která byla dříve využívána jako přístupová cesta k dolům v nížině Groom. Po celé její délce se nachází několik kontrolních stanovišť, zapovězená oblast v nížině však leží východněji, a proto jsou neoprávnění návštěvníci, kteří po silnici Groom Lake cestují, spatřeni obvykle jednotkami v horách ještě několik kilometrů před kontrolními stanicemi. Poté, co silnice opustí zakázanou oblast (lemovanou řadou varovných značek typu Photography is prohibited - Fotografování zakázáno, popřípadě Use of deadly force is authorized - Použití smrtelné síly povoleno), klesá východně do oblasti Tikaboo Valley, a poté se napojuje na Nevada State Route 375.

Internetové mapy Oblasti 51
Google Maps
Live Search

Projekty v Groom Lake

Protože není Groom Lake běžnou leteckou základnou, nejsou zde rozmístěny letecké jednotky. Je pravděpodobné, že je spíše používána při vývoji nových letadel, jejich testování a při výcviku pilotů. Jeden z těchto letounů již byl přijat Vzdušnými sílami Spojených států do normálního letového provozu. Je známo, že Groom Lake je také domovem několika letadel sovětského původu, získaných rozličnými způsoby. Ta jsou údajně analyzována a využívána k výcviku.
Za studené války získaly sovětské špionážní satelity fotografie oblasti Groom Lake, z těch se však dá odvodit pouze minimum informací. Zobrazují základnu, přistávací plochu, hangáry a jiné, nic však nepotvrzuje dohady o podzemních prostorách. O něco později získal komerční satelit snímky, jež ukazují, jak se základna rozrostla, více podrobností ale nepřinášejí.

Programy Senior Year a U-2

Groom Lake bylo využíváno jako cvičiště během druhé světové války. Poté bylo prázdné až do roku 1955, kdy bylo vybráno jako nejvhodnější místo k testování vyvíjených průzkumných letounů U-2, jejichž primárním úkolem byl přelet nad Sovětským svazem.
Testování letadel, které bývalo často přerušováno atmosferickými atomovými výbuchy probíhajícími v Nevada Test Site (NTS), nakonec bylo úspěšné a v srpnu 1955 začaly pod vedením CIA první lety nad SSSR.

Program Blackbird

Ještě před dokončením vývoje letadel U-2, začala práce na jejich nástupcích - Projekt OXCART. Šlo o vysokovýškové letouny s rychlostí Mach-3, z nichž se později staly slavné SR-71 Blackbird.
Kvůli charakteristice letu strojů Blackbird a jejich servisním nárokům došlo k masivnímu rozšíření budov a přistávací plochy v Groom Lake. Roku 1962, kdy vzlétl prototyp Blackbird A-12, byla hlavní runway prodloužena na 2,6km, posádku základny rozšířilo přes tisíc osob a byly postaveny palivové stanice a kontrolní věž. Zásadně bylo také posíleno zabezpečení: doly v údolí byly uzavřeny a oblast obklopující nížinu byla převedena do vlastnictví armády.

Programy Have Blue, Senior Trend a F-117

Prototyp špionážní stíhačky Have Blue (menší příbuzný bojových stíhaček F-117 Nighthawk, které bývaly obyvateli oblasti považovány za UFO) vzlétl poprvé v roce 1977. Testování série přísně tajných prototypů pokračovalo do poloviny roku 1981, kdy F-117 Nighthawk přešel do výroby.

Pozdější projekty

Zatímco se F-117 stal během roku 1983 provozuschopným, operace v Groom Lake nerušeně pokračovaly. Základna byla opět rozšířena a lety přivážející civilní pracovníky z Las Vegas pokračovaly. Odborníci, kteří prozkoumali aktuální snímky základny odhadují, že stálá posádka základny je asi 1000 osob a přibližně stejný počet osob do oblasti dojíždí.
V roce 1995 rozšířila vláda zapovězenou oblast kolem základny až k blízkým horám, které do té doby poskytovaly významnou šanci základnu spatřit. Jedinou současnou příležitostí, jak základnu vidět, jsou nyní hřebeny několika vzdálených pohoří, obzvlášť vrchol Tikaboo Peak (asi 42 km východně).

UFO a konspirační teorie o Oblasti 51

Kvůli své tajnůstkářské povaze, nepochybné spojitosti s tajným leteckým výzkumem a sérii neobvyklých úkazů se Oblast 51 stala centrem dohadů o UFO a různých konspiračních teorií. K neobvyklým aktivitám připisovaným základně v Oblasti 51 patří:
Skladování, testování a zpětné inženýrství havarovaných mimozemských vesmírných lodí (včetně materiálů údajně zachráněných v Roswellu), studium bytostí pocházejících z těchto lodí (živých i mrtvých) a také výroba leteckých strojů založených na bázi mimozemských technologií
Schůzky či komunikace s mimozemšťany
Vývoj zbraní na bázi neobvyklých energií (pro použití v Systému strategické obrany SDI nebo ke kontrole zbrojení)
Vývoj technologií určených k cestování v čase
Činnosti spojené s údajnou tajnou celosvětovou vládou
Mnohé z těchto hypotéz počítají s podzemními prostory v Groom či v blízkém Papoose Lake a často také mluví o mezikontinentálním podzemním železničním systému, neviditelných vzdušných plavidlech (přezdívaných „Cheshire Airstrip“ podle Cheshirské kočky od Lewise Carrola), které lze krátce spatřit pouze v případě, že je jejich povrch postříkán vodou.
Robert „Bob“ Lazar, který na základně údajně pracoval od prosince 1988 po dobu pěti měsíců, v květnu roku 1989 vystoupil v televizi. Kvůli své bezpečnosti byl natáčen v šeru s pozměněným hlasem a jménem Denis. Uvedl, že americká vláda prováděla výzkumy na devíti kosmických strojích, které nemohly být sestrojeny na Zemi. Popsal údajné přísně tajné podzemní centrum S4, které se mělo nacházet poblíž jezera Papoose a kosmické lodě uvnitř. Nehodu, která se stala v roce 1979, si vysvětluje tak, že mimozemšťané zabili vědce a členy obrany ze základny. Lazar podle svého vyjádření pracoval ve skupině 22 inženýrů, kteří pracovali na pohonu kosmických lodí. Americká vláda všechny informace popřela, ale později se ukázalo, že Robert Lazar na základně skutečně pracoval.
Jednou z dalších hypotéz je, že Oblast 51 je místem, které má simulovat prostředí Měsíce. V letech 2000-2001 vysílala Fox Television pořad o přistání Apolla 11 na Měsíci, v němž bylo naznačeno, ono přistání mohlo být smyšlené a k jeho natočení možná došlo právě v Oblasti 51.
Jiní naopak tvrdí, že v polovině 90. let byla nejtajnější část výzkumu přesunuta z Groom do jiné oblasti, např. do Dugway Proving Ground v Utahu, a že pokračující utajení v okolí Groom Lake není víc než úspěšná snaha odvést pozornost veřejnosti.
V průběhu července 1996 prohlásil muž jménem Victor v pořadu rádia Coast to Coast AM, že vlastní videonahrávku výslechu mimozemšťana, kterou zkopíroval a propašoval z Oblasti 51. Na nahrávce je vidět hlava mimozemšťana v tmavém pokoji, který nejspíš telepaticky komunikuje s armádními osobami a vědci. Záznam je dostupný v dokumentu nazvaném Area 51: The Alien Interview.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org